Společnost s ručením omezeným od 1.1.2014

Spolu s novým občanským zákoníkem nabývá od 1.1.2014 účinnosti též zákon č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních společnostech a družstvech, zkráceně zákon o obchodních korporacích (dále jen "ZOK"), který zcela nahrazuje právní úpravu obchodních společností původně obsaženou v zák. 513/1991 Sb., obchodním zákoníku (dále jen "ObchZ"). V tomto článku se ve stručnosti zaměříme na společnost s ručením omezeným (dále jen "s.r.o."), která je nejčastějším typem společnosti v České republice.

Zákon o obchodních korporacích rozlišuje obchodní společnosti a družstva, přičemž souhrnně jsou nazývány obchodními korporacemi. Tato terminologie je důležitá z hlediska vazeb na další nové právní předpisy, zejména nový občanský zákoník (dále jen "NOZ") a zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických osob a fyzických osob (dále jen "ZVR"), který nabývá taktéž účinnosti dne 1.1.2014. Svojí povahou je ZOK zákonem speciálním k NOZ, přičemž výslovně se úprava NOZ spolkového práva použije na obchodní korporace jen tam, kde tak ZOK stanoví (§3 odst. 1 ZOK). Obecná úprava právnických osob v NOZ (§118-209) se užije vždy, není-li speciálního ustanovení v ZOK.

Společnost s ručením omezeným je v ZOK upravena v §132-242. Úvodem lze konstatovat, že změny úpravy s.r.o. v ZOK oproti ObchZ jsou spíše zásadní, byť podstata s.r.o. zůstává nezměněna. ZOK připouští výrazně vyšší volnost při tvorbě společenské smlouvy a úpravě vztahů mezi společníky, než jak tomu bylo doposud. Vzhledem k minimalizaci požadavku na základní kapitál s.r.o. se taktéž klesá význam ručení společníků s.r.o. za závazky společnosti, byť se koncepčně nemění.

Novinky a změny u s.r.o.

1. ZOK zcela opouští

  • omezení počtu společníků s.r.o. na 50 (§ 105 odst. 3 ObchZ);
  • omezení maximálního počtu s.r.o., kde může být jedna fyzická osoba jediným společníkem dle § 105 odst. 2 věta třetí ObchZ;
  • tzv. zákaz řetězení s.r.o., tedy stávající úpravu v § 105 odst. 2 věta druhá ObchZ, kdy s.r.o. s jediným společníkem nesmí být jediným společníkem v další s.r.o.; 
  • nutnost žádat soud o jmenování znalce k ocenění nepeněžitého vkladu (§ 143 ZOK).

2. Základní kapitál, vklad a podíl

  • Obchodní podíl se nově nazývá pouze "podíl".
  • Minimální základní kapitál a vklad činí 1 Kč (§ 142 ZOK). Základní kapitál a vklad v minimální výši bude spíše nepraktický např. z hlediska budoucího dělení podílu. Rozhodně doporučujeme stanovit vklad a základní kapitál na minimálně např. 3.000 Kč (nejlépe dělitelné). Před vznikem společnosti musí být splaceno alespoň 30% peněžitých vkladů a 100% nepeněžitých vkladů. Splacení 100% peněžitého vkladu u společnosti s jediným společníkem se již nevyžaduje (dříve v § 111 odst. 2 ObchZ).
  • Společenská smlouva může připustit vznik různých druhů podílů, se kterými jsou spojena různá práva a povinnosti, přičemž jeden společník může vlastnit více podílů, a to i více druhů podílů (§ 135 ZOK). Podíl na zisku spojený s určitým druhem podílu může být stanoven též jako pevný podíl (určený fixním procentem). Teoreticky, na rozdíl od úpravy akciových společností (§ 276 odst. 2 ZOK), je u podílu možný i tzv. úrokový podíl, se kterým je spojeno právo na úrok nezávisle na hospodářském výsledku společnosti. ZOK umožňuje ve společenské smlouvě v podstatě libovolné určení, s jakými podíly je spojen způsob určení podílu na zisku. 
  • Podíl společníka může být představován kmenovým listem (§137 ZOK). V takovém případě však nesmí být převoditelnost podílu omezena nebo podmíněna, neboť kmenový list je listinným cenným papírem na jméno a na řad, který je převoditelným rubopisem. Více kmenových listů může být vydáno též jako hromadný kmenový list.

3. Další změny a povinnosti

  • Na rozdíl od akciové společnosti, kde ZOK ukládá povinnost mít internetové stránky (§7 odst. 2 ZOK), u s.r.o. taková povinnost není zákonem stanovena. Má-li však s.r.o. internetové stránky, má povinnost na nich zveřejňovat údaje, které má povinnost uvádět na svých obchodních listinách a další údaje vyžadované ZOK. Výčet těchto údajů obsahuje § 435 NOZ: jméno, sídlo, údaj o zápisu do veřejného rejstříku. Uvádí-li se údaj o základním kapitálu společnosti, musí se údaj týkat pouze upsané a splacené části.
  • Důležitou změnou, kterou se jistě budeme zabývat v dalších článcích, je odpovědnost členů statutárního orgánu (jednatelů) a vznik jejich ručení za závazky společnosti. Např. v případě úpadku společnosti může dle § 68 ZOK soud na návrh insolvenčního správce či věřitele rozhodnout o vzniku ručení jednatele za závazky společnosti pokud jednatel věděl, měl nebo mohl vědět, že hrozí úpadek a neučinil v rozporu s péčí řádného hospodáře vše potřebné a rozumně předpokládatelné k jeho odvrácení.

Založení s.r.o.

Tak jako doposud se s.r.o. zakládá společenskou smlouvou (více společníků) nebo zakladatelskou listinou (jediný společník) ve formě veřejné listiny (notářského zápisu). Návrh na zápis do obchodního rejstříku musí být podán do 6 měsíců od založení společnosti (nestanoví-li společenská smlouva jinak). Návrh se, tak jako doposud, podává rejstříkovému soudu, a to pouze na předepsaném formuláři, navíc je však možný tzv. přímý zápis notářem (§108-118 ZVR).

Orgány s.r.o.

Statutární orgán

Statutárním orgánem s.r.o. je jednatel nebo každý z více jednatelů, nestanoví-li společenská smlouva (§44 odst. 5 ZOK), že více jednatelů tvoří kolektivní orgán. Tvoří-li jednatelé kolektivní orgán, postupuje se dle ust. § 440 a § 444 ZOK jako u představenstva akciové společnosti, tedy k rozhodnutí orgánu se vyžaduje nadpoloviční většina přítomných členů , nestanoví-li společenská smlouva jinak. Jednatelem může nově být kromě fyzické osoby též osoba právnická, což vyplývá z obecné úpravy právnických osob dle NOZ. V případě, že je jednatelem právnická osoba, pokud nezmocní jinou fyzickou osobu k zastupování v daném orgánu, zastupuje ji její statutární orgán (§ 154 NOZ). 

Dozorčí rada

Dozorčí rada se zřizuje u s.r.o. jen, pokud tak stanoví společenská smlouva (§ 201).

Valná hromada

Valná hromada je nejvyšším orgánem s.r.o. Valnou hromadu je povinen svolat jednatel minimálně jednou za účetní období, a to tak, aby se konala do 6 měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období. Písemnou pozvánku na valnou hromadu rozesílá jednatel nejméně 15 dnů před jejím konáním na adresy uvedené v seznamu společníků, pokud společenská smlouva neurčuje jiný způsob svolání valné hromady. Je tedy možné, aby společenská smlouva stanovila jinou formu pozvánky, např. e-mail. Z praktického hlediska však doporučujeme, aby pozvánka měla vždy takovou formu, aby její doručení bylo dostatečně průkazné.

Do působnosti valné hromady (§ 190 odst. 2 ZOK) patří zejména

  • rozhodování o změně společenské smlouvy;
  • volba jednatelů, členů dozorčí rady, likvidátora, prokuristy;
  • schvalování účetní závěrky a způsobu rozdělení zisku a úhrady ztráty;
  • rozhodování o přeměně společnosti;
  • schválení finanční asistence, smlouvy o tichém společenství.

Neurčí-li společenská smlouva jinak, je valná hromada usnášeníschopná, je-li přítomna nadpoloviční většina společníků, přičemž k přijetí rozhodnutí je zapotřebí nadpoloviční většina přítomných. Zákonnou výjimkou z tohoto pravidla (§ 171 ZOK) je rozhodování o změně společenské smlouvy nebo jinérozhodnutí, v jehož důsledku dojde ke změně společenské smlouvy, a dále rozhodování o 

  • připuštění nepeněžitého vkladu,
  • připuštění započtení peněžitého pohledávky oproti vkladové povinnosti (tzv. kapitalizace pohledávky),
  • likvidaci společnosti,

kde se vyžaduje souhlas 2/3 všech společníků. V případě, že dochází k rozhodování o změně společenské smlouvy, která zasahuje do práv a povinností pouze některých společníků, vyžaduje se souhlas těchto dotčených společníků. Typicky se bude jednat např. o změně práv a povinnosti spojených s určitými podíly (podílu na zisku).

Notářský zápis osvědčující průběh valné hromady, resp. rozhodnutí na valné hromadě přijatá se vyžaduje v případě rozhodnutí o změně společenské smlovy a dalších výše uvedených věcech dle § 171 odst. 1 ZOK, a dále u všech rozhodnutí, jejichž účinky nastávají až zápisem do obchodního rejstříku (např. zápis fúze, zápis změny výše základního kapitálu, apod.)¨

Autor článku: Mgr. Jiří Buchvaldek

HRUBÝ & BUCHVALDEK, v.o.s.,
advokátní kancelář

Palackého 740/1
Praha 1 - Nové Město
110 00

tel: (+420) 221 111 881
fax: (+420) 224 233 667
info@hblaw.eu

Vyhledávání