Akciová společnost dle ZOK (2014)

České soukromé právo prošlo na přelomu roku 2013/2014 nejzásadnější změnou v polistopadové historii. K potřebné a dlouho očekávané změně došlo přijetím zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen “nový občanský zákoník” nebo „NOZ“), v jehož důsledku byl mimo jiné ke dni 31. 12. 2013 zrušen i zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, jehož úpravu obchodních závazkových vztahů převzal nový občanský zákoník a úpravu obchodních společností a družstev převzal nový zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstev, v platném znění (dále jen “zákon o obchodních korporacích” nebo „ZOK“). Společností s ručením omezeným jsme se zabývali již dříve, a v tomto článku se zaměříme na akciovou společnost.

Zákon o obchodních korporacích při své úpravě obchodních korporacích vychází, stejně jako nový občanský zákoník, ze zásady smluvní volnosti a opouští přísný veřejnoprávní regulační ráz původního obchodního zákoníku. V jádru každé obchodní korporace je tak dle zákona o obchodních korporacích smlouva uzavřená zakladateli, která upravuje práva a povinnosti svých účastníků při obstarávání společné záležitosti - vedení a řízení obchodní korporace. Zákon o obchodních korporacích se zároveň dále snaží některé právní instituty obchodních korporací lépe definovat a lépe a přesněji transformovat evropské regulační normy (např. § 196a obchodního zákoníku).

I přesto, že se akciová společnost dle zákona o obchodních korporacích v obecné rovině od akciové společnosti dle obchodního zákoníku příliš neodlišuje, nová úprava přináší výrazné úpravy, kdy vedle celkové systematiky došlo ke změnám i u řady znaků akciové společnosti jako je úprava akcií či vnitřní organizace korporace.

Níže pojednáváme o základních aspektech akciové společnosti založené po 01. 01. 2014, resp. o akciové společnosti, která se podřídila zákonu o obchodních korporacích (§ 777 odst. 5 ZOK).

Akciová společnost

Akciová společnost je obchodní korporací, jejíž základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií. V rámci dělení společností, od kterého se neodchyluje ani zákon o obchodních korporacích ve svém ustanovení § 1 odst. 1, je řazena vedle společnosti s ručením omezeným ke kapitálovým společnostem. Charakteristickými rysy akciové společnosti tak jsou nemožnost ručení akcionářů za závazky společnosti, téměř neomezená převoditelnost akcií a zajištění chodu společnosti profesionálním managementem.

Úprava akciové společnosti se nachází v ust. § 243 až § 551 ZOK. Na akciovou společnost však také dopadají obecná ustanovení o obchodních korporacích v § 1 až § 94 ZOK a především úprava korporací obsažená v § 118 až § 418 NOZ (právnické osoby) a také § 514 až § 544 NOZ (cenné papíry), neboť spolu s obchodním zákoníkem byl zrušen též zák. č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů, a to taktéž k 1.1.2014.

Oblast fúzí obchodních korporací, tedy problematiku právního spojování nebo rozdělování společností do jednoho nebo více právních nástupců, i nadále upravuje zák.č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společnostech a družstev.

Založení akciové společnosti

Akciová společnost se zakládá společenskou smlouvou ve formě notářského zápisu, přičemž může být založena jediným zakladatelem, a to právnickou či fyzickou osobou. K založení se již vyžaduje pouze přijetí stanov (dle obchodního zákoníku bylo nutno přijmout i zakladatelskou listinu), přičemž se upouští od založení akciové společnosti na základě veřejné nabídky akcií (a tím i opuštění minimální výše základního kapitálu pro založení veřejnou nabídkou v částce 20.000.000,- Kč), což bylo odůvodněno malým využitím v praxi.

Minimální výše základního kapitálu akciové společnosti zůstává nezměněna a musí činit alespoň 2.000.000,- Kč, resp. 80.000 EUR, neboť pokud společnost vede účetnictví v eurech, je nově možné základní kapitál vyjádřit též v nich. Základní kapitál může být splacen peněžitým vkladem i nepeněžitým vkladem, jehož výši je určena znaleckým posudkem, kdy nově znalce vybírají zakladatelé, popř. představenstvo, a není již nutné jeho ustanovení soudem. Další změna se týká rezervního fondu, jehož tvorba již není povinná.

Ke vzniku akciové společnosti dochází až jejím zápisem do obchodního rejstříku. Návrh na zápis akciové společnosti do obchodního rejstříku podávají všichni členové představenstva a musí být nově podán do 6 měsíců od založení, pokud stanovy neurčí jinou lhůtu. Před podáním návrhu na zápis do obchodního rejstříku musí být splaceno v souhrnu alespoň 30 % hodnoty upsaných akcií a celý nepeněžitý vklad, resp. nepřejde-li na akciovou společnost vlastnické právo nepeněžitého vkladu, tak jeho cena.

Akcie

Akcie může být vydána jako listinný cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, s nímž jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se podle zákona o obchodních korporacích a stanov společnosti na jejím řízení, jejím zisku a na likvidačním zůstatku při jejím zrušení s likvidací.

Kusové akcie

Nově zákon o obchodních korporacích zavádí tzv. kusové akcie, které nemají jmenovitou hodnotu (tj. neuvádí se jejich hodnota a nemusí být tedy vyměňovány při zvyšování nebo snižování základního kapitálu společnosti) a představují stejné podíly na základním kapitálu společnosti. Tedy pokud společnost vydá 5 ks kusových akcií, každá představuje 20 % podíl na společnosti. Pokud následně společnost vydá dalších 15 ks kusových akcií, každá již (včetně i 5 původních) představuje jen 5 % podílu na společnosti. Zákon o obchodních korporacích zakazuje vydání kusových akcií a akcií se jmenovitou hodnotou zároveň.

Forma akcie

Akcie mají nadále formu cenného papíru na řad (akcie na jméno) nebo na doručitele (akcie na majitele). Akcie na majitele může akciová společnost ovšem vydat pouze jako zaknihovaný cenný papír nebo imobilizovaný cenný papír. Zákon o obchodních korporacích tak navazuje na zákon č. 134/2013 Sb., o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně dalších zákonů, kdy zakazuje vydání „anonymních“ akcií na majitele v listinné podobě.

Akcionář s akciemi na jméno se zapisuje do seznamu akcionářů, který vede společnost a v němž se mimo jiné zapisuje i číslo bankovního účtu vedeného u osoby oprávněné poskytovat bankovní služby ve státě, jenž je plnoprávným členem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Podíl na zisku může být poskytnut jen bezhotovostním převodem na tento účet.

Převoditelnost akcií

Akcie na jméno se převádí rubopisem s jednoznačnou identifikací nabyvatele, přičemž převoditelnost může být stanovami omezena, nikoliv však vyloučena (§ 270 ZOK). Naproti tomu akcie na majitele jsou neomezeně převoditelné (§ 274 ZOK). Co se týče převodu akcií, uplatní se obecná ustanovení NOZ o převodu cenných papírů (§ 1103 NOZ). O náležitosti rubopisu (indosamentu) se použijí příslušná ustanovení zákona č. 191/1950 Sb., zákona směnečného a šekového (§ 11 a násl.).

Druhy akcií

Akciová společnost je oprávněna ve stanovách určit, jaké druhy akcií vydá. Kromě kmenových (tedy běžných) akcií tak může vydat i akcie se zvláštními právy, které spočívají například v rozdílném podílu na zisku či rozdílné váze hlasů. Zákon ovšem výslovně zakazuje, aby s akciemi bylo spojeno právo na úrok bez ohledu na hospodářské výsledky společnosti.

Zákon o obchodních korporacích dále reaguje na dlouholetý problém spjatý s listinnými akciemi, kdy výslovně umožňuje nahrazení podpisu akcie jeho mechanickým otiskem v případě, že tato akcie má ochranné prvky proti padělání, či výslovně zakotvuje dobrovolné výměny akcií.

Stanovy dále mohou určit, že zaměstnanci společnosti mohou nabývat akcie společnosti nebo akcie společností s ní propojených za zvýhodněných podmínek.

Práva a povinnosti akcionářů

Práva akcionáře jsou inkorporována v akcii, zejména pak právo podílet se na řízení akciové společnosti, právo účastnit se valné hromady, hlasovat na ní a uplatňovat návrhy a protinávrhy, právo na vysvětlení, právo na podíl na zisku akciové společnosti, právo vymoci si za zákonem stanovených podmínek svolání řádné nebo mimořádné valné hromady.

Základní povinností akcionáře, resp. upisovatele, je povinnost splatit emisní kurs akcie ve lhůtě určené ve stanovách, nejpozději do jednoho roku od vzniku společnosti nebo rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu. V případě nesplnění této povinnosti může být akcionář ze společnosti vyloučen. Při splnění stanovených podmínek (§375 a násl. ZOK) má minoritní akcionář (10% a méně) povinnost převést své účastnické cenné papíry na většinového akcionáře (90% a více).

Valná hromada

Nejvyšším orgánem společnosti je nadále valná hromada, na které akcionáři vykonávají své právo podílet se na řízení společnosti. Valnou hromadou svolává představenstvo (za splněných zákonných podmínek i jiné oprávněné osoby) alespoň jednou za účetní období, nestanoví-li stanovy častější svolávání.

Valná hromada se svolává alespoň s 30 denním předstihem a to zveřejněním pozvánky na internetových stránkách společnosti. Současně se pozvánka zašle akcionářům na adrese evidované v seznamu akcionářů, přičemž toto může být ve stanovách nahrazeno jiným způsobem, např. zasíláním na uvedenou e-mailovou adresu. U akcií na majitele se pozvánka považuje za doručenou uveřejněním na internetových stránkách.

Zákon o obchodních korporacích tak v návaznosti na tuto skutečnost zavádí povinnost pro akciové společnosti mít od 01. 01. 2014 internetové stránky, na kterých budou muset uvádět údaje týkající se jejich obchodní firmy, sídla, IČO, zápisu do obchodního rejstříku, dále pak pozvánku na valnou hromadu a další údaje stanovené zákonem o obchodních korporacích.

Nově mohou stanovy určit jinou hranici pro usnášeníschopnosti na valné hromadě, než jak jí ve výši 30 % hodnoty akcií ze základního kapitálu určuje zákon o obchodních korporacích, a jinou hodnotu hlasů, kterými se na valné hromadě rozhoduje o základních otázkách. Valná hromada pak rozhoduje prostou většinou přítomných akcionářů o základních otázkách, přičemž pro zásadní rozhodnutí jako změna stanov, zvýšení základního kapitálu či změna akcií je třeba nadále potřeba ⅔, resp. ¾ většiny přítomných akcionářů a tato ustanovení nelze stanovami změnit.

Zákon o obchodních korporacích výslovně upravuje možnost zakotvení rozhodování „per rollam“ ve stanovách, tedy korespondenční hlasování bez nutné účasti na valné hromadě. Dále nově upravuje možnost zakotvení ve stanovách tzv. kumulativní hlasování pro volbu členů orgánů společnosti, kdy se počet hlasů akcionářů zjistí tak, že počet hlasů, jimiž akcionář nakládá na valné hromadě, se znásobí počtem volených členů orgánu společnosti. Akcionář je oprávněn všechny takové hlasy použít jen pro určitou osobu nebo jejich libovolný počet pro určité osoby. Tento způsob hlasování směřuje ke zlepšení postavení minoritních akcionářů.

Nově musí stanovy společnosti výslovně uvádět působnost valné hromady ke změně stanov (§ 421 odst. 2 písm. a) ZOK). Není-li změna stanov v působnosti valné hromady, lze ji provést jen po dohodě a se souhlasem všech akcionářů společnosti mimo valnou hromadu.

Další orgány společnosti

Zákon o obchodních korporacích nově umožňuje oprávnění zakladatelů, resp. společnosti, zřídit různé systémy vnitřní struktury společnosti, popř. zvolený systém měnit změnou stanov. U společnosti, kde se vedle valné hromady zřizuje správní rada doplněna o statutárního ředitele, jde o systém monistický. Systém vnitřní struktury společnosti, ve kterém se zřizuje představenstvo a dozorčí rada, tak jak to bylo doposud, je systém dualistický.

MONISTICKÝ SYSTÉM

Pokud se společnost rozhodne pro monistický systém vnitřní struktury společnosti, pak statutárním orgánem je jeden statutární ředitel jmenovaný správní radou, jemuž náleží obchodní vedení společnosti.

Vedle statutárního ředitele zřizuje společnost správní radu, která určuje základní zaměření obchodního vedení společnosti a dohlíží na jeho řádný výkon. Počet členů správní rady je stanoven dispozitivně na 3, kdy může společnost ve stanovách určit i pouze jediného člena. Zároveň zákon o obchodních korporacích umožňuje, aby statutárním ředitelem společnosti byl předseda správní rady, čímž může v praxi dojít k situaci, kdy akciová společnost má jediného akcionáře, který je zároveň předsedou správní rady a statutárním ředitelem.

DUALISTICKÝ SYSTÉM

Pokud se společnost rozhodne pro dualistický systém vnitřní struktury společnosti, pak statutárním orgánem je představenstvo jmenované valnou hromadou, popř. dozorčí radou, jemuž náleží obchodní vedení společnosti. Vedle představenstva je společnost povinna zřídit kontrolní orgán, dozorčí radu, která již nutně nemusí být volena z ⅓ zaměstnanci společnosti, ale pouze valnou hromadou. I tyto dva orgány mohou být jednočlenné, ovšem člen představenstva nemůže být zároveň členem dozorčí rady.

Další novinkou upravenou zákonem o obchodních korporacích je možnost určit si libovolnou délku funkčního období těchto orgánů či aby členem orgánu byla přímo právnická osoba, a to jak v dualistickém tak monistickém systému.

Akciové společnosti založené do 31.12.2013

Zákon o obchodních korporacích ve svých přechodných ustanovení (§ 777 ZOK) myslí i na akciové společnosti založené do 31.12.2013. Tyto si mohou vybrat ze dvou možností:

  • Akciové společnosti se budou dále řídit obchodním zákoníkem, přičemž ta ujednání stanov, která jsou v rozporu s donucujícími ustanoveními zákona o obchodních korporacích, se zrušují ke dni 1.1.2014, nebo
  • Akciová společnost se změnou svých stanov podřídí zákonu o obchodních korporacích jako celku. Takové rozhodnutí musí akciová společnost učinit do 31.12.2016 a je účinné ke dni zápisu do obchodního rejstříku.

V obou případech musejí ovšem akciové společnosti přizpůsobit své stanovy do 30.6.2014 úpravě zákona o obchodních korporacích a doručit je do sbírky listin. Neučiní-li tak, rejstříkový soud je k tomu vyzve a stanoví ve výzvě dodatečnou přiměřenou lhůtu ke splnění této povinnosti. Po marném uplynutí dodatečné lhůty, může rejstříkový soud akciovou společnost zrušit a nařídit její likvidaci.

K výše uvedenému viz též náš předchozí článek.

 

Autor článku: Mgr. Stanislav Pavlů

 

HRUBÝ & BUCHVALDEK, v.o.s.,
advokátní kancelář

Palackého 740/1
Praha 1 - Nové Město
110 00

tel: (+420) 221 111 881
fax: (+420) 224 233 667
info@hblaw.eu

Vyhledávání