Do auta úplně bez dokladů? Již brzy!

Se začátkem roku 2024 je spojena účinnost několika zákonů, které nám umožní trochu provětrat své peněženky a přestat u sebe nosit některé doklady.

Řízení bez řidičáku

V první řadě jde o doklady související s řízením motorových vozidel. Od Nového roku tak u sebe řidič nemusí mít řidičský průkaz, osvědčení o registraci vozidla (známější jako malý technický průkaz) ani průkaz profesní způsobilosti řidiče. To vše samozřejmě za předpokladu, že policie může údaje takovým průkazem dokládané ověřit jinak, typicky z registrů vedených státem. Povinnost mít u sebe řidičský průkaz tak přestává platit jen pro řidičské průkazy vydané Českou republikou, povinnost mít u sebe malý techničák pro vozidla, která jsou zapsána v českém registru vozidel. Průkaz profesní způsobilosti pak může doma beztrestně nechat ten, kdo má záznam o profesní způsobilosti zapsaný v řidičském průkazu nebo v centrálním registru řidičů.

To ovšem platí jen na území České republiky, pokud plánujete řídit v zahraničí, doklady si vezměte s sebou jako dřív.

Doklady v mobilu

V druhé půlce ledna 2024 by rovněž měla rovněž nabýt účinnosti novela zákona o právu na digitální služby (čeká se jen na zveřejnění ve Sbírce zákonů a následné uplynutí 15denní legisvakanční lhůty), která umožní nahradit prokazování se občanským průkazem v papírové (resp. plastové) podobě použitím aplikace eDoklady. Ta je připravena, nicméně stáhnout si ji do mobilu bude možné až od účinnosti novely, tedy v průběhu druhé poloviny ledna 2024. Přesto klasickou "občanku" neodložíme hned, přijímání eDokladů bude nabíhat postupně – od ledna 2024 je povinně budou akceptovat ústřední orgány státní správy, od července 2024 pak i další orgány státní správy jako policie, finanční či katastrální úřady a obce. Od 1. 1. 2025 pak povinně i všichni ostatní, kterým právní předpis stanovuje povinnost ověřit něčí totožnost (banky, notáři nebo třeba volební komise). Kdo však bude mít zájem, může eDoklady akceptovat dobrovolně ihned poté, co novela nabyde účinnosti.

Autor: Vojtěch Ernst Kilian, advokát