Evropský veřejný ochránce práv

Řešili jste někdy nějakou záležitost s orgány Evropské unie? A setkali jste se někdy s pojmem Evropský veřejný ochránce práv?

Evropská unie, stejně jako Česká republika a mnoho dalších států, se snaží, aby její úřady a orgány jednaly v souladu s právem, spravedlivě, nestranně, transparentně, tedy dle pravidel a principů řádné správy. V tomto ohledu jde Evropská unie ještě dál než náš právní řád, neboť právo na řádnou správu je zakotveno přímo v čl. 41 Listiny základních práv Evropské unie jakožto jedno ze základních práv, čímž se toto právo stalo i Vaším právem.

Evropský veřejný ochránce práv je nezávislou institucí EU se sídlem ve Štrasburku a pobočkou v Bruselu. V současné chvíli je Evropskou veřejnou ochránkyní práv Emily O'Reilly, ovšem v prosinci 2024 budou poslanci Evropského parlamentu volit nového Evropského veřejného ochránce práv.

Co dělá Evropský veřejný ochránce práv?

Evropský veřejný ochránce práv vyřizuje stížnosti na postup orgánů, úřadů, institucí nebo agentur Evropské unie (EU) v zásadě ohledně veškeré jejich správní činnosti. Evropský veřejný ochránce práv se velice často zabývá otázkami související s přístupem k dokumentům, a dále též problematikou dodržování základních a procesních práv, řádného uplatňování volného uvážení, práv zaměstnanců EU a jejich náboru, etikou a kulturou poskytování služeb. Dále také řeší stížnosti týkající se evropských fondů, veřejných zakázek, grantů, smluvních vztahů s orgány EU při poskytování služeb, práv osob se zdravotním postižením, jakož i mnoha jiných specifických oblastí.

Jednáte-li s orgány EU a máte za to, že jejich postup ve Vaší věci není či nebyl v souladu s právními předpisy, nebyl spravedlivý, nestranný, dostatečně transparentní či dostatečně rychlý, můžete se za určitých podmínek obrátit na Evropského veřejného ochránce práv.

Kdo může podat stížnost Evropskému veřejnému ochránci práv?

V tomto případě není odpověď "každý" jako je tomu u našeho Veřejného ochránce práv. Ačkoli je výčet oprávněných subjektů poměrně široký, existují určitá omezení.

Základním pravidlem je, že stížnost může podat pouze osoba s vazbou na EU, zejména se jedná o občany nebo obyvatele každého členského státu EU, právnické osoby se sídlem v jakémkoli členském státě EU. Pro zjednodušení uvedu případ, kdo nemůže podat stížnost Evropskému veřejnému ochránci práv. Občan Austrálie, který žije v Austrálii si nemůže stěžovat na to, že Evropská komise neřeší již 10 let jeho podání týkající se nesprávné transpozice směrnice upravující standardy balení vína ze strany Francie. Ovšem občan či obyvatel Francie, Rakouska, České republiky, ….. by si stěžovat mohl.

Co musím splnit, aby se mojí stížností Evropský veřejný ochránce práv zabýval?

Podmínkou pro podání stížnosti je mimo jiné předcházející pokus o vyřešení problému přímo s dotčeným orgánem EU. Dále v té shodné věci nemůže probíhat soudní řízení a stížnost musí být Evropskému veřejnému ochránci práv předložena do 2 let od vydání rozhodnutí, sdělení nebo události, jenž je předmětem stížnosti.

Stížnost je možné podat na formuláři, který naleznete na webových stránkách Evropského veřejného ochránce práv. Je ovšem možné ji poslat i emailem nebo dopisem. Evropský veřejný ochránce práv se dokonce zabývá i stížnostmi podanými prostřednictvím sociálních sítí.

Máte strach, že nejste dostatečně jazykově vybaveni pro jednání s orgány EU? Zapomeňte na tyto obavy. Jedním s klíčových principů činnosti orgánů EU je skutečnost, že musí komunikovat a vyřizovat podání ve všech úředních jazycích EU, tedy i v češtině. Toto právo je Vaším základním právem a nikdo Vám jej nemůže vzít. Tedy z toho vyplývá, že stížnost Evropskému veřejnému ochránci práv klidně napište česky. Vaše stížnost bude předána k vyřízení právníkovi, který ji bude rozumět a který Vám v případě potřeby může třeba i zavolat.

Stejně jako vyřízení stížnosti naším Veřejným ochráncem práv není zpoplatněno a neúspěch ve věci není nijak sankcionován, ani Evropský veřejný ochránce práv neúčtuje žádný poplatek za podání stížnosti a nehrozí Vám žádné platby v případě, že porušení práva na řádnou správu nebude shledáno. Tato skutečnost je podstatná zejména s ohledem na velkou nákladnost řízení před Soudním dvorem Evropské unie, ale o tom se dozvíte v našem dalším článku.

Co se stane s Vaší stížností podanou k Evropskému veřejnému ochránci práv?

Úřad Evropského veřejného ochránce práv se zabývá každou podanou stížností. V první fázi je stížnost přidělena právníkovi, který hovoří jazykem stížnosti. Tento právník poté posuzuje přijatelnost stížnosti, zda je ve věci nutné otevřít vyšetřování či nikoli. Dospěje-li k rozhodnutí otevřít vyšetřování, obrátí se na dotčený orgán EU s dotazy a žádostí o předložení dokumentů. V průběhu šetření je možné provést i inspekci v místě, která však v dnešní "po covidové" době často probíhá on-line. Evropský veřejný ochránce práv také spolupracuje s národními veřejnými ochránci práv. 

Výsledkem činnosti Evropského veřejného ochránce práv jsou rozhodnutí či doporučení, která ovšem nejsou pro orgány EU závazná. V rozhodnutí Evropský veřejný ochránce práv konstatuje, jestli dle jeho názoru došlo k nesprávnému úřednímu postupu či nikoli, a to v případě, že danou věc není nutné či vhodné dále řešit. V případě, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu a existuje potřeba nápravy situace, vydává Evropský veřejný ochránce práv doporučení. 

Dotčený orgán EU by měl ve lhůtě 3 měsíců doporučení provést, informovat o podniknutých krocích Evropského veřejného ochránce práv, příp. mu sdělit své stanovisko k tomuto doporučení. Evropský veřejný ochránce práv komunikuje také s Vámi, aby Vám sdělil, jaký má na věc názor, jak postupoval v řízení, atd. 

V případě, že dotčený orgán EU nezjedná nápravu ve věci, může předložit Evropský veřejný ochránce práv zvláštní zprávu Evropskému parlamentu, což ovšem v praxi není příliš časté.

Všechna rozhodnutí Evropského veřejného ochránce práv jsou zveřejněna na jeho webových stránkách, kde se s nimi můžete seznámit Vy i veřejnost. Pokud nechcete, aby si každý mohl přečíst o Vás a Vašem problému, je možné na počátku požádat o anonymní projednání věci.

Dělá Evropský veřejný ochránce práv ještě něco jiného, než je vyřizování stížností?

Evropský veřejný ochránce práv může též z vlastního podnětu zahájit strategické šetření vůči orgánu EU. Tato strategická šetření se zaměřují na obecnější systémové otázky veřejného zájmu. Často se jedná o skutečně podstatné záležitosti. Evropský veřejný ochránce práv se například dlouhodobě věnuje problematice povolovaní nebezpečných látek Evropskou komisí a transparentnosti rozhodovacích procesů EU.

Autor: Mgr. Lenka Nejedlá, advokátka