Koronavirus a zaměstnanci

Stručný průvodce pro zaměstnavatele a zaměstnance v epidemii koronaviru

Nouzový stav, který byl vyhlášen 12. března 2020 usnesením vlády č. 194, které bylo publikované ve Sbírce zákonů pod číslem 69/2020 Sb., a s ním související množství přijatých krizových opatření se drasticky dotýkají činnosti zaměstnavatelů. Níže uvádíme přehled nejčastějších situací, v nichž se zaměstnavatelé nacházejí, a možnosti jejich právního řešení. Přehled mohou využít také zaměstnanci, kterých se jednotlivé body osobně dotýkají.

Zaměstnanec je v karanténě

O nařízení karantény rozhoduje poskytovatel zdravotnických služeb nebo krajská hygienická stanice. Pokud je Vašemu zaměstnanci nařízena, jedná se o tzv. překážkou v práci na straně zaměstnance a jedná se o situaci velmi podobnou dočasné pracovní neschopnosti. Zaměstnanci náleží prvních 14 dnech náhrada mzdy nebo platu (odměny) ve výši 60 % průměrného výdělku od Vás jakožto zaměstnavatele a od 15. dne dál čerpá zaměstnanec nemocenskou.

Zdroje:

§ 191 a § 192 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce
§ 67 odst. 2 a § 82 odst. 2 písm. l) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví

Zaměstnanec má doma kvůli uzavření škol dítě a chce být doma

Zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance po dobu ošetřování dítěte mladšího 10 let. Zaměstnanec má po dobu 9 kalendářních dnů (v případě samoživitelů je to 16 kalendářních dnů) nárok na tzv. ošetřovné ve výši 60 % denního vyměřovacího základu. Vláda v současné době jedná o možnosti prodloužit čerpání ošetřovného až do znovuotevření školních zařízení. Oficiální rozhodnutí ke dni 19. 3. 2020 ještě nebylo vydáno. Ošetřovné je dávkou z nemocenského pojištění, zaměstnavatel ho nevyplácí, musí ovšem po dobu čerpání ošetřovného zaměstnance omluvit. Zaměstnanec musí zaměstnavateli doručit formulář vyplněný školou dítěte.

Nárok na ošetřovné nemá zaměstnanec v době prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény.

Pokud je dítě starší 10 let a zaměstnanec o něj chce doma pečovat, je to možné na základě dohody se zaměstnavatelem. V úvahu přichází např. práce z domova, náhradní volno, čerpání dovolené nebo neplacené volno.

Zdroje:

§ 191 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce
§ 39 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění

Zaměstnanec není v karanténě, ale nechce chodit do práce

Pokud je zaměstnanec schopen a ochoten pracovat z domova (nebo z jakéhokoli jiného místa mimo pracoviště), lze s ním uzavřít dohodu, aby dočasně vykonával práci mimo své pracoviště.

Pokud zaměstnanec do práce chodit nechce z důvodu obavy z možné nákazy, přestože zaměstnavatel na pracovišti přijal obecně doporučovaná preventivní opatření, a pracovat z domova odmítá, případně není práce z domova technicky možná, je nepřítomnost zaměstnance na pracovišti bez dohody se zaměstnavatelem neomluvenou absencí.

Současná situace podle nás nevyvolává důvod pro postup podle § 106 odst. 2 zákoníku práce, podle něhož může zaměstnanec odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob. Bezprostřední ohrožení by totiž muselo úzce souviset se samotným výkonem práce, nikoli pouze s vnějšími okolnostmi. K mimořádnému opatření zakazujícímu výkon práce na pracovištích vláda prozatím nepřikročila.

Samozřejmě v případě obavy zaměstnance je možné domluvit se s ním na čerpání dovolené, náhradního volna nebo neplaceného volna.

Zdroje:

§ 101, § 106 odst. 2, § 317 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce

Kvůli koronaviru jsme zavřeli provozovnu, zaměstnanci nemůžou do práce

Uzavření kvůli krizovým opatřením vlády

Krizová opatření vlády vydávána podle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení (krizový zákon).

Domníváme se, že uzavření provozovny v přímém důsledku krizového opatření je možné podřadit pod tzv. prostoj, a to konkrétně pod přechodnou závadu způsobenou jinými provozními příčinami. V takovém případě náleží zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu ve výši 80 % průměrného výdělku.

Uzavření kvůli mimořádnému opatření ministerstva zdravotnictví

Mimořádná opatření při epidemii vydávaná podle zákona o ochraně veřejného zdraví je možné posuzovat jako nařízenou karanténu. Tato mimořádná opatření vydává v současné době ministerstvo zdravotnictví. Jedním z nejnovějších mimořádných opatření je zákaz přijímat nové pacienty do zařízení poskytujících lázeňskou léčebně rehabilitační péči. Poté, co skončí léčebně rehabilitační péče osobám, které ji v příslušných zařízeních momentálně využívají (a nebude-li mimořádné opatření do té doby zrušeno), zařízení se pravděpodobně zavřou. Domníváme se, že v takovém případě půjde o omezení bránící zaměstnancům daných zařízení ve výkonu jejich práce a bude se postupovat jako v případě nařízené karantény, tzn. náhrada mzdy nebo platu prvních 14. dní zaměstnavatelem, od 15. dne potom nemocenská.

Uzavření kvůli nedostatku odbytu zboží a služeb

Pokud není provozovna uzavřená přímo kvůli krizovému opatření, ale o služby nebo výrobky zaměstnavatele není v současné situaci takový zájem, aby mohl zaměstnanci přidělovat práci v rozsahu celé jeho stanovené pracovní doby, jedná se o tzv. částečnou nezaměstnanost. Za neodpracované části pracovní doby náleží zaměstnanci náhrada. Pokud není vnitřním předpisem nebo dohodou s odborovou organizací domluveno jinak, činí náhrada 100 % průměrné mzdy. Vnitřní předpis nebo dohoda s odborovou organizací mohou náhradu snížit až na 60 % mzdy. Částečná nezaměstnanost se neuplatní u zaměstnanců pobírajících plat, tzn. zejména státních zaměstnanců. Dodáváme, že vnitřní předpis upravující výši náhrady nemůže mít zpětnou účinnost a lze ho vydat jen s účinky do budoucna.

Zdroje:

§ 69 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví
§ 209 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce
§ 347 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce

Máte-li zájem o přípravu vnitřního předpisu ohledně náhrady mzdy pro případ částečné nezaměstnanosti, kontaktujte nás.

Chci zaměstnanci kvůli koronaviru nařídit dovolenou nebo náhradní volno

Zaměstnavatel sice může zaměstnanci určit, kdy má čerpat dovolenou, ale pokud se spolu nedohodnou jinak, musí termín čerpání dovolené zaměstnavatel alespoň 14 dní předem zaměstnanci písemně oznámit.

V úvahu přichází také čerpání náhradního volna, pokud na něj má zaměstnanec nárok. U jeho čerpání sice není 14denní notifikační doba jako u dovolené, ale i tak se na jeho čerpání musí obě strany dohodnout. Pokud zaměstnanec čerpání náhradního volna odmítne, musí mu být po 3 měsících od výkonu přesčasové práce odpracovaný přesčas vyplacen.

Zdroje:

§ 114 odst. 2, § 217 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce

Zaměstnanec si chce vzít neplacené volno

Nárok na neplacené (a někdy i placené) volno má zaměstnanec pouze v zákonem stanovených případech tzv. jiných důležitých osobních překážek v práci specifikovaných v nařízení vlády č. 56/2006 Sb., kam spadá např. vyšetření u lékaře, zpoždění MHD nebo svatba.

V jiných případech zákonný nárok na čerpání neplaceného volna zaměstnanec nemá. Na jeho čerpání je ovšem možné se dohodnout. Po dobu čerpání neplaceného volna je daná osoba stále zaměstnancem, za kterého musí být hrazeno zdravotní pojištění. Pokud bude neplacené volno trvat celý kalendářní měsíc anebo si v odpracované části měsíce zaměstnanec vydělá méně, než je minimální mzda (tzv. minimální vyměřovací základ), musí si zdravotní pojištění prostřednictvím zaměstnavatele zaplatit, resp. doplatit. Úhrada, resp. doplacení zdravotního pojištění se nevztahuje na státní pojištěnce, tedy osoby, za které hradí pojistné stát (např. pracující důchodci). Sociální pojištění se po dobu neplaceného volna neplatí.

Zdroje:

§ 7 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění
§ 2 odst. 1, § 3 odst. 6 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění
Nařízení vlády č. 56/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci

Užitečné odkazy ke koronaviru a nouzovému stavu:

Informace k epidemii koronaviru

Informace Ministerstva vnitra

Informace Ministerstva školství

Informace MPSV

Informace Ministerstva průmyslu

Sbírka zákonů