Manželské majetkové právo a závazky manželů

Nejistota ohledně rozsahu "ručení" mezi manželi za dluhy společné či za dluhy jen jedno z nich je velká a po 1.1.2014 ještě vzrostla. V tomto stručném příspěvku do diskuse na toto v současnosti velmi mediálně žhavé téma se nebudeme zabývat výlučně jen úpravou dle zák.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "NOZ"), ale též procesními předpisy ve znění účinném od 1.1.2014.

Manželské majetkové právo

Majetkové poměry manželů podléhají významné regulaci právními přepisy. NOZ počítá s tím, že společně se vznikem manželství vzniká též společné jmění manželů, které tvoří soubor majetku a závazků (dále jen "společné jmění"). Společné jmění podléhá zákonnému režimu, nebo smluvenému režimu, anebo režimu založenému rozhodnutím soudu, které vymezují rozsah společného jmění rozdílně.

Společné jmění v zákonném režimu tvoří: i) majetek, jak je definován v § 709 NOZ, jedná se tedy zejména o to, co nabyl jeden z manželů či oba společně za trvání manželství s některými výjimkami (např. majetek získaný darem) a ii) závazky vymezené v § 710 NOZ, především se jedná o dluhy převzaté za trvání manželství oběma manželi či jen jedním z nich (např. z půjček, nikoli však dluhy z titulu náhrady škody).

Smluvní režim vzniká na základě smlouvy uzavřené mezi snoubenci, před uzavřením manželství, či manželi, za trvání manželství a může spočívat v režimu oddělených jmění, v režimu vyhrazujícím si vznik společného jmění ke dni zániku manželství či v režimu rozšíření nebo zúžení společné jmění.

Předmanželská smlouva

Smlouva o úpravě majetkového režimu manželů musí mít dle ust. § 716 odst. 2 NOZ formu veřejné listiny, tedy notářského zápisu. Notářská komora vede od 1.1.2014 seznam listin o manželském majetkovém režimu, do kterého se zapisují smlouvy o úpravě majetkových poměrů manželů, je-li to v takové smlouvě stanoveno nebo na žádost obou manželů. Zápis smlouvy do uvedené seznamu má zásadní význam při posuzování, zda věřitel o úpravě majetkovým poměrů manželů věděl či nikoli. V případě, že je smlouva v seznamu evidována, je presumováno, že se s ní věřitel měl možnost seznámit a manželé nemusí tuto skutečnost dokazovat.

Podmínky kladené na obsahovou stránku smlouvy jsou v zásadě dvě. Za prvé smlouva nesmí svými důsledky vyloučit schopnost manžela zabezpečovat rodinu (§ 719 odst. 1 NOZ) a za druhé se nesmí svým obsahem nebo účelem dotknout práv třetích osob, ledaže by s tím souhlasily (§ 719 odst. 2 NOZ).

Soud může o změně rozsahu společného jmění rozhodovat na návrh jednoho z manželů, je-li pro to závažný důvod, a to tak, že společné jmění zruší nebo zúží. Závažným důvodem je například skutečnost, že druhého z manželů je možné považovat za marnotratného, postupuje nepřiměřená rizika nebo se stal neomezeně ručícím společníkem právnické osoby. Právní úprava režimu založeného rozhodnutím soudu je obsažena v § 724- 728.

Závazky manželů

V případě finančních problémů je pro manžele zásadní, jaké závazky spadají do společného jmění a jaké závazky mohou být uspokojeny ze společného jmění, případně i z výlučného jmění obou manželů. NOZ není v tomto zcela přehledný a procesní předpisy (občanský soudní řád a exekuční řád) situaci ještě dále komplikují.

NOZ rozlišuje dluhy, tedy závazky, náležející do společného jmění a dluhy, které do společného jmění nenáleží. Ovšem i dluhy nenáležící do společného jmění se mohou dotknout společného jmění a věřitelé mohou za určitých podmínek požadovat uspokojení právě i ze společného jmění.

Dluhy vzniklé před uzavřením manželství dle NOZ (§ 732 věta druhá NOZ)

• věřitelé se mohou uspokojit z toho, co náleží do výlučného majetku manžela, který závazek převzal; ze společného jmění se mohou uspokojit pouze do výše, již by představoval podíl dlužníka v případě zrušení a vypořádání společného jmění dle § 742 NOZ (toto ustanovení stanoví pravidla pro vypořádání společného jmění, nedohodnou-li se manželé)

Dluhy vzniklé za trvání manželství dle NOZ

• jen jednomu z manželů (§731 NOZ): věřitelé se mohou uspokojit z toho, co náleží do společného jmění a toho, co náleží do výlučného majetku manžela, který závazek převzal
• jen jednomu z manželů proti vůli druhého manžela, který svůj nesouhlas projevil vůči věřiteli bez zbytečného odkladu poté, co se o dluhu dozvěděl (§ 732 věta první NOZ): věřitelé se mohou uspokojit z toho, co náleží do výlučného majetku manžela, který závazek převzal; ze společného jmění se mohou uspokojit pouze do výše, již by představoval podíl dlužníka v případě zrušení a vypořádání společného jmění dle § 742 NOZ (viz výše)
• společně obě manželům (běžná správa majetku nebo souhlas obou): věřitelé se mohou uspokojit ze společného jmění, jakož i z výlučného majetku obou manželů

Výkon rozhodnutí, resp. exekuce

Občanský soudní řád v § 262a a exekuční řád v § 42 stanoví, že předmětem výkonu rozhodnutí či exekuce může být společné jmění i v případě, že dluh vznikl jen jednomu z manželů před uzavřením manželství nebo za trvání manželství, aniž by blíže tyto dluhy či důvod jejich vzniku blíže specifikovali. Zcela zásadní je, že za společné jmění se pro tyto účely považuje také majetek, který netvoří součást společného jmění jen proto, že bylo rozhodnutím soudu či dohodou upraveno majetkové právo manželů odchylně od zákona (např. společné jmění bylo zúženo, manželé mají oddělené jmění, atd.).

Dohodnete-li se se snoubencem, který má staré dluhy z podnikání, na uzavření předmanželské smlouvy, kterou je společné jmění zúženo tak, aby Váš majetek, a to i majetek nabytý v budoucnu, byl ochráněn, může i přes to exekutor vydat exekuční příkaz a například "zablokovat" Váš účet. Tato úprava je ovšem ve zjevném rozporu s ustanoveními NOZ.

Příklady

Situace: Manžel vlastní dům, který získal před uzavřením sňatku. Manželka vlastní byt, který ji darovali rodiče po uzavření sňatku. Tyto nemovitosti pronajímají. Společně si koupili za trvání manželství vilu, ve které s rodinou žijí, na úhradu kupní ceny vily čerpali úvěr. Manžel začíná podnikat a v současné době žádá o úvěr u banky na další rozvoj podnikáním.

Zákonný režim společného jmění - součástí společného jmění je vila manželů, její vybavení, dále pak úvěr na pořízení vily a podnikatelský úvěr manžela. Ve výlučném vlastnictví manžela je dům a ve výlučném vlastnictví manželky je byt.

Smluvní režim (např. zúžení společného jmění na obvyklé vybavení domácnosti) - součástí společného jmění je pouze obvyklé vybavení domácnosti. Ve výlučném vlastnictví manžela je dům, ½ vily, 50% úvěru na pořízení vily a podnikatelský úvěr a ve výlučném vlastnictví manželky je byt, ½ vily a 50% úvěru na pořízení vily.

Zákonný režim - možné důsledky finančních problémů:

1. nebudou hradit úvěr na nákup vily - exekuce postihne jak majetek ve společném jmění, tak majetek ve výlučném vlastnictví obou manželů,
2. manžel nebude schopen hradit úvěr související s podnikáním - exekuce postihne výlučný majetek manžela, celé společné jmění bude postiženo v případě, že se manželka neobrátí na věřitele, tedy banku poskytující podnikatelský úvěr, s tím, že s poskytnutím tohoto úvěru nesouhlasí, v tomto případě by bylo postiženo společné jmění pouze do výše podílu manžela, který by mu připadl při zániku a vypořádání společného jmění (celé společné jmění nebude postiženo pouze za podmínky, že při výkonu rozhodnutí či exekuci bude brán zřetel na znění NOZ a úmysl zákonodárce),
3. manžel zjistí, že manželka si před uzavřením manželství vzala úvěr na opravu bytu, který nyní neplatí - exekuce postihne výlučný majetek manželky a společné jmění do výše podílu manželky, který by ji připadl při zániku a vypořádání společného jmění (celé společné jmění nebude postiženo pouze za podmínky, že při výkonu rozhodnutí či exekuci bude brán zřetel na znění NOZ a úmysl zákonodárce).

Smluvní režim - možné důsledky finančních problémů:

1. nebudou hradit úvěr na nákup vily - exekuce postihne jak majetek ve společném jmění, tak majetek ve výlučném vlastnictví obou manželů,
2. manžel nebude schopen hradit úvěr související s podnikáním - exekuce postihne výlučný majetek manžela a též část majetku manželky, který by náležel do společného jmění v případě, že by jej smluvně neupravili, tedy ½ vily,
3. manžel zjistí, že manželka si před uzavřením manželství vzala úvěr na opravu bytu, který nyní neplatí - exekuce postihne výlučný majetek manželky, jakož i část majetku manžela, který by náležel do společného jmění v případě, že by jej smluvně neupravili, tedy ½ vily.

Důsledky úmrtí jednoho z manželů

Dluhy zůstavitele přechází na dědice, a to zásadně bez omezení. Dědici mají právo výhrady soupisu, který se provádí zásadně na základě nařízení soudu a případě, že jej navrhnou osoby uvedené v § 1685. Uplatní-li dědici výhradu soupisu, odpovídají za dluhy zůstavitele jen do výše majetku zjištěného dle soupisu. Dědici mají povinnost uvést při provádění soupisu veškerý majetek zůstavitele, neučiní-li tak, automaticky se ruší účinky soupisu, tedy dědici odpovídající za dluhy zůstavitele celým svým majetkem.

Smrtí manžela však mj. dochází k zániku společného jmění a nutnosti jeho vypořádání, které probíhá v rámci dědického řízení, dle ust. § 98 a násl. zák.č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních. Soud dle § 162 zákona o zvláštních řízeních soudních schvaluje dohodu mezi pozůstalým manželem a dědici o vypořádání majetku patřícího do společného jmění. Nedojde-li k takové dohodě, určí soud, který majetek ze společného jmění patří pozůstalému manželovi a který patří do pozůstalostního jmění. Předmětem dohody či rozhodnutí soudu jsou, jak aktiva, tak pasiva (dluhy) tvořící pozůstalost.

Příklad

Výše popsaný případ též můžeme využít i pro demonstraci důsledků úmrtí jednoho z manželů, doplníme ještě, že manželé mají jedno nezletilé dítě.

Je-li dluh součástí společného jmění (ve výše uvedeném případu např. dluh na úvěru na pořízení vily) je pozůstalý manžel povinen dluh uhradit v plné výši, a to bez ohledu na hodnotu majetku, který jako dědic získá a též v případě, že by dědictví odmítl. V první fázi řízení dojde k určení, jaký majetek/závazky zůstavitele patří do společného jmění, a který do pozůstalosti. Z pozůstalosti připadne ½ na pozůstalého manžela a ½ na dítě zůstavitele, a to jak majetek, tak závazky. Věřitelé mohou v uvedeném případě postihnout, jak majetek patřící do společného jmění, který dle dohody s dědici náleží pozůstalému manželovi, tak výlučný majetek pozůstalého manžela a dále též majetek v pozůstalosti zůstavitele.

V případě dluhu zemřelého manžela, který nespadá do společného jmění (ve výše uvedeném případu např. dluh z manželky na opravu bytu), bude postižena část pozůstalosti, která bude předmět dědění. I v této situaci dojde nejprve k určení majetku/závazků zůstavitele patří do společného jmění, a který do pozůstalosti. Z pozůstalosti připadne ½ na pozůstalého manžela a ½ na dítě zůstavitele, a to jak majetek, tak závazky. V tomto případě mohou věřitelé postihnout výlučně majetek v pozůstalosti zůstavitele, nikoli tedy část majetku patřící do společného jmění zůstavitele a jeho manžela.

S dědictvím přechází i dluhy, je-li dědictví předluženo nebo zatíženo dluhy a jejich výše je dědicům neznámá, doporučujeme postupovat velice obezřetně, a to například tak, že bude učiněna výhrada soupisu, případně pozůstalý manžel jako zákonný zástupce nezletilého dítěte dědictví odmítne.

Závěr

Rozsah možné "napadení" společného jmění při exekuci nebo výkonu rozhodnutí bude v nejbližší době řešen expertní skupinou Ministerstva spravedlnosti. S ohledem na stávající právní úpravu je změna režimu manželského práva za účelem ochrana jednoho z manželů, resp. rodiny, před závazky druhého z manželů, v podstatě bez významu. Úprava majetkového režimu mezi manželi tak má význam jen ve vztahu mezi manželi navzájem, a to pro případ rozvodu.

Autor: Lenka Patermanová